Právě si prohlížíte Na každém dni je aspoň něco hezkého

Na každém dni je aspoň něco hezkého

Na každém dni je aspoň něco hezkého, říká Klára Hrušková Doubková, majitelka prodejen s krásným spodním prádlem  Caressewww.caresse.cz.

Kláro, úplně náhodou jsme se při jednom rozhovoru dostaly k tomu, že si píšete to, co vám udělalo radost, co vás potěšilo. Jak dlouho si již takhle zapisujete a co bylo tím prvotním impulsem, že jste si deník začala psát?

Nepíšu si vlastně deník v pravém slova smyslu, spíš různé radosti běžných dní, jako že jsem letos prvně cítila rozkvetlé stromy nebo se prošla. To, co dělám, nazývám PV, neboli pozitivní výzva. Je to výzva, která začala před pár lety na facebooku, takže se ke mne dostala od dvou mých kamarádek. Původně to mělo být 15 dní za sebou, ve kterých člověk shrne to pozitivní, co má. Myslím, že v současném světě přehlceném dokonalými instagramovými fotkami, zapomínáme na to, jak jsme šťastní a za kolik věcí bychom měli být vděční. Takže jsem začala psát. Nejdřív samozřejmě o těch velkých věcech, jako je fungující vztah, zdraví, šťastná rodina… A pak se to překlopilo do postřehů běžného dne. Teď už své PV vnímám jako deníček. A mimochodem, tím, že ho píšu na facebooku, tak se mi zobrazují vzpomínky. Každý den se mi zobrazí ty zápisky, které jsem psala před rokem, dvěma, třemi…

Co vám psaní pozitivních zážitků přináší?

Vzpomínky a rozhodně pohled zpátky a spoustu okamžiků, které bych jinak zapomněla. Taky možnost posoudit, o kolik jsem se posunula…

Jak často si zápisky píšete?  Co vám pomáhá v pravidelnosti?

Snažím se každý den. Většinou mám v kalendáři na gmailu úkol „PV“, který posouvám dál. Takhle nezapomenu.

Které okamžiky si nejčastěji zapisujete?

Alespoň tři pozitivní z každého dne. Občas je to jen to, že jsem si dala v klidu kafe. Protože na každém dnu je aspoň něco hezkého…, i kdyby jen to, že má člověk aspoň vteřinku pro sebe. Nebo to, že naopak udělal spoustu efektivní práce. Snažím se vypíchnout si pozitivní věci i v těch špatných, třeba jen to, že jsem něco ustála.

Podělíte se s námi,  jaký zápis byl ten úplně první?

O první se nepodělím. Já to nevím. Protože si deníček píšu na facebooku, tak vlastně vůbec nevím, kde to začíná… myslím, že někdy v říjnu nebo listopadu roku XX. Takže ta „první“ na mne vykoukne znovu až na podzim. Ale myslím, že tam bylo něco o tom, jak jsem vděčná za svého (tehdy přítele, nyní už) manžela a svou práci…

Děkuji za rozhovor a já si ráda udělám radost nákupem ve vašem obchodě.

————————————————————————————————————————

Ptala se Jitka Štádlerová – lektorka, mentorka osobního rozvoje, jejíž Korálky dní jsou pro všechny, kteří si chtějí užívat každodenní radosti a také si je zaznamenávat, například do Deníku radosti, úspěchů a vděčnosti. Organizátorka akce pro všechny milovníky papíru Meet Papír.