MYSL
Další z oblastí (předchozí ZDE), na kterou si lehce posvítíme, je naše mysl.
Co můžeme nyní udělat, aby nám bylo lépe, abychom se nepropadali do pocitů zmaru, paniky, ale naopak tuto situaci prošli sice s plným respektem, ale zároveň jistou lehkostí?
Za vším jsou naše MYŠLENKY.
Dobrá zpráva je, že s nimi můžeme něco dělat:-). Co? Pojďme na to.
Zaměříme se na 3 oblasti:
– ošetření vlastních emocí
– směřování pozornosti
– pozitivní mysl
Ošetřit své emoce
Základem je uvědomit si, co se nyní ve mně děje.
Co prožívám, jak to vnímám.
Popsat si, co se mi honí hlavou a co to ve mně vyvolává.
Dost často už jenom popsání si dané emoce, ji zmírníme.
Uvědomíme si, že třeba za křikem na děti že něco neudělaly, je jenom můj strach, obava atd.
Prostě v danou chvíli udělat STOPku.
Opět využijeme naše již osvědčené 2 otázky. Nutné je dostat se z role oběti, do role toho, kdo má stále kontrolu nad svým životem.
Co s tím mohu dělat? Co můžu ovlivnit?
A co musím akceptovat?
U mě se nyní často objevuje:
- Nejistota – nikdo neví, co se to vlastně úplně děje a kam to spěje, jak dlouho bude tento stav trvat. A jak to všechno dopadne…
Je to něco nového, co jsme nikdy nezažili ani my, ani naši rodiče. Vzorce chování, které vždycky fungovaly, dnes nefungují.
Proto potřebuji nějaké záchytné body, něco, co nám dá alespoň nějakou malou jistotu.
A také si uvědomit, že jediné, na co mám opravdu vliv, je PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK.
A co s tím mohu udělat?
Jednou z možností, jak se alespoň trochu uchytit v něčem nejistém, je ŘÁD, PRAVIDLA, RUTINA.
První týden jsem nechala dcery v podstatě v takovém poloprázdninovém provozu. Nefungovalo to. Dělaly věci až po urgenci a vlastně si s tím ani samy nevěděly rady.
A proto si u nás doma nastavujeme domácí pravidla, jak budeme dále fungovat.
Konkrétní příklad – všední den:
Budíček v 8:30 hodin.
Od 9 do 11 školní povinnosti, přesně dle zadání, které dostávají ze školy. Já práce.
Pak společná příprava jídla a úklid po něm.
Škola/práce do 15 (pro děti pořady v TV Odpoledko).
2 x za týden úklid pokojíčku, celý týden přijatelný pořádek.
Atd. – uvidíme co a jak bude fungovat, když tak společně přenastavíme.
Každý to bude mít trochu jinak, ale je dobré si stanovit nejen čas na práci, ale klidně i třeba to, že od 6 do 7 večer si budu číst. Prostě dát tomu řád.
Někomu vyhovuje napsat si ráno seznam úkolů, co má udělat, i kdyby tam bylo dát vyprat, dát nádobí do myčky, zalít kytky atd. Mozku (nám:-)) dělá moc dobře, když si můžeme odfajfkovat, že jsme věci splnily.
- Strach
U mě je to např. strach o své rodiče, jsou staří a tato nemoc by pro ně asi byla jen velmi těžce zvládnutelná.
Co musím akceptovat?
Bydlí 300 km, a kdo ví, kdy je uvidím. Nechci riskovat, že bych je mohla nakazit.
A co s tím mohu udělat?
Domluvila jsem se s nimi, že se budeme pravidelně v daném čase, co dva dny potkávat na skype.
Strach o budoucnost.
Co s tím mohu udělat?
Využít čas, který právě teď mám k uspořádání si myšlenek, nastudování něčeho nového atd.
Opět jsem dala jen pár příkladů, jak to mám já. Jen tip, jak je možné to uchopit, ošetřit.
Přijmout svůj strach, je první věc, jak s ním pracovat.
Hezky obrázky znázorněno výtvarnicí (nešel mi vložit odkaz přímo) ZDE.
Směřování své pozornosti
Jistě jste již xkrát slyšeli, že na to, co zaměřujeme pozornost, to roste. Můžeme ovlivnit, jaké informace budeme přijímat a kolik jich bude.
- Selekce informací
Uvědomila jsem si, že pokud zprávy o postupu šíření nemoci vnímám hodně, tak se dostávám do velkého stresu. Když u nás byla ČT 24 puštěná třeba 2-3 hodiny, tak mi tedy dobře nebylo.
Co s tím mohu dělat?
Omezit přísun těchto informací. Mám k nemoci velký respekt a chci být informována, co se děje. Ovšem k tomu stačí ráno 10 minut aktuální informace, tj. 8 hodin, večer 10 minut při večerních zprávách. Toť vše!
- Zaměstnat mysl
Náš mozek nemůže dělat více věcí naráz. Pokud ho zaměstnáme jinou činností, nebudou u nás strachy převažovat. Ať už učením se něčeho nového, realizováním nějakého svého projektu (od vymýšlení nového směru podnikání přes plánování zahrady až po dělání koláží z fotek…)
- Jak mohu pomoci jiným?
Pokud pomáháme ostatním, pomáhám nejvíc sami sobě.
Velmi spojeno s předchozím, tj. zaměřit se na to, jak mohu pomoci druhým. Podpořit je? Přinést nějaký užitek?
Šít roušky? Přinést nákup těm, kteří nemohou jít ven? Učinit osvětu? Nebo zorganizovat veřejné zpívání jako v Itálii. atd.
- Meditaci, mindfulness
Vždycky jste to chtěli zkusit, ale… Tak teď jen ten správný čas.
Pokud nám daná slova zatím nic moc neříkají, tak je dobré začít mindfulness – vědomým prožitím okamžiku. Cokoliv, jakoukoliv činnost, dělat vědomě, udržet myšlenky u toho, co dělám. Tedy při pití kávy skutečně jenom pít kávu – vnímat ji všemi smysly – jak voní, jakou má barvu, co slyším, když ji piji atd.
Cílem meditace je pak naprosté uvolnění mysli a uvědomění si sebe sama. Snažit se pouze být a nemyslet, a postupně tak dojít vnitřnímu klidu. Již po několika meditacích se budete cítit odpočatí a vaše psychika ožije. Tato technika zlepšuje stav mozku, konkrétně našeho emočního zpracovávání informací.
„Nemusí přitom jít o nic náročného. Stačí si najít klidné místo a soustředit se na svůj dech – tím bychom se měli ideálně na tu chvíli stát,“ vysvětluje ajurvédský lékař Kukku Ramesh.
Pozitivní mysl
Pozitivní myšlení není lakování věcí na růžovo.
Je o tom, jak i v situacích, kdy nám není úplně dobře, najít alespoň pár momentů, kdy je to fajn, všímat si jich.
Pozitivní myšlení je o tom, jak se z propadů nálady vrátit k příjemnému, jak si udělat život takový, aby nám v něm bylo dobře.
3:1
Platí pravidlo, že 1 negativní věc se nuluje 3 pozitivními. Proto je nyní opravdu důležité selektovat iformace, zaměřit mysl na to, co můžu dělat a přidávat si příjemné věci do svého života.
Jak funguje naše mysl, se můžete přečíst více ZDE.
Co mohu tedy dělat?
Nadopovat se vědomě věcmi, které nám dělají radost. Pustit si hudbu, která nás potěší, podívat se na filmy, které nás pobaví, číst inspirující knížky atd.
Udělat si seznam věcí, které nám vždy zvednou náladu a vědomě si je do života pouštět. U mě je to třeba dobrá hudba, kytka na stole a svíčky. Mmch. věděli jste, že hudba v našem mozku „rozsvěcí“ stejná centra, jako když jsme zamilovaní:-)?
Přestat si stěžovat, ale hledat a realizovat řešení, jak to můžu zvládnout, jak pomoci sobě, druhým.
Pravidelně si odpovídat na to, za co jsme vděčni, co nám dělá radost, co nás potěšilo, co se nám povedlo. Hezké otázky najdete v TAHÁKU.
Těším se na vaše tipy, na vše, co nám může zvednout náladu:-).
Autorka Jitka Štádlerová – lektorka, mentorka osobního rozvoje, jejíž Korálky dní jsou pro všechny, kteří si chtějí užívat každodenní radosti a také si je zaznamenávat, například do Deníku radosti, úspěchů a vděčnosti. Organizátorka akce pro všechny milovníky papíru Meet Papír.
