Psaní na cestách může být dokonalým způsobem, jak vidět věci jinak, podívat se na ně jinýma – novýma očima. Jsme najednou vnímavější, často zvědavější . To, co bychom doma minuli bez povšimnutí, je najednou v centru naší pozornosti. Naše smysly na cestách jakoby zvětší výkon o 100%:-)), najednou si více uvědomujeme vůně, barvy, chutě i zvuky.
Vytvořme si smyslový deník (či jen zápisekJ) našich cest. Udělejme si poznámky o barvách, zvucích, které jsou kolem nás. Vnímejme strukturu věcí, kterých se dotýkáme.
Myslím, že dovolenou na Korfu budu mít navždy spojenou s vůní čerstvě upečených croissantů (vím, je to zvláštní, ale měli jsme pokoj nad pekárnou) a Kréta mi bude vonět tymiánemJ. A konkrétní písničky mám také spojené s konkrétním místem – no, třeba takové hotelové minidisco v Andalusii s písní Shakiry mi v uších zní doteďJ. Vysočina mi voní borovicemi a Zvíkov spojuji s krásnými zvuky lesa. A jak úžasně zpívá moře…
A můžeme si vyzkoušet i jedno malé cvičení. Vyberme si některý ze smyslů – sluch, hmat či čich a jeden den si zkusme uvědomovat všechny vjemy, které právě tímto jedním smyslem vnímáme.
A co zrak? Ten využíváme nejvíce, ale i tady můžeme být více kreativníJ. Malý tip nese název Zaostřeno na barvuJ. Jak na to? Vyberme si jednu barvu a pišme o tom, kde tuto barvu během celého dne vidíme. Buď můžeme zapisovat přímo, anebo se jen snažme zapamatovat všechno, kde se daná barva objevila, a až na konci dne dát na papír.
A jak si užíváte smysly při cestách vy?
A zapisujete si je? Co to třeba vyzkoušet v našem Cestovním deníku.
